Hotel Betlem Club Židovské Město Praha

Hotel Betlem Club se nachází v centru Starého Města Prahy blízko čtvrti Josefov – Židovské Město. V okolí jsou Karlův most, Staroměstské náměstí, Hradčany, Pražský Hrad, Královská cesta, Betlémská Kaple a všechny ostatní památky a zajímavosti Starého Města Pražského.

Židovské Město – Josefov

Původní Židovské Město se dnes nazývá Josefov. Je to nejmenší městská část Prahy, obklopená Starým Městem a je součástí Prahy 1. Kromě názvu Židovské Město byly rozšířené i Židovská čtvrť, Židovské ghetto, v Židech nebo také Pátá čtvrť.

Raná historie Židovského Města

První židovští obchodníci a penězoměnci se v Praze usazovali již od 10. století. Židovské Město pražské bylo založeno ve 12. století jako židovská obec mezi Karlovým mostem a Staroměstským náměstím. Židé z Židovského Města zde měli vlastní samosprávu, školy, soudnictví a zastupovali všechny ostatní židovské obyvatele Čech. V době největšího rozkvětu se zde tísnilo 1900 obyvatel a Židovské Město se stalo největším ekonomickým a kulturním centrem Židů v Evropě.

Pogromy na Židy jsou doloženy již od roku 1096, kdy Prahou procházela 1. Křižácká výprava. V roce 1389 proběhl další velký pogrom na pražské židovské ghetto, a jako malý chlapec ho zažil Avigdor Kari, pozdější pražský rabín. Na základě svého zážitku z dětství sepsal Selichot – kajícné modlitby, které se čtou dodnes ve dnech pokání na celém světě.

I když byli pražští Židé perzekuováni, uzavřeni v ghettu a svůj kontakt s křesťany museli omezit jen na obchod, prosperovali a přicházelo sem mnoho přistěhovalců z celé Evropy. Díky výhodným půjčkám českým panovníkům se jim podařilo získat jejich ochranu i řadu privilegií. Důležité postavení Židovského Města potvrdila stavba Staronové synagogy ve 13. století. Synagogy až do vybudování radnice sloužily nejen pro bohoslužebné účely, ale i k výuce a řešení všech veřejných záležitostí.

Zlatý věk Židovského Města

Období relativního klidu a prosperity střídala období útisku a vyhánění židů a poté následoval opět rozvoj. Na přelomu 16. a 17. století, za vlády Rudolfa II. začal zlatý věk židovského ghetta. Rudolf II. potvrdil židovská privilegia a Židovské Město začalo vzkvétat. Počet obyvatel prudce vzrostl, byly postaveny synagogy Maiselova, Pinkasova a Vysoká, stejně jako radnice a mnoho dalších soukromých i veřejných budov. Rozvíjely se služby a řemesla. V Praze působily známé talmudistické školy, vznikala tu význačná literární a vědecká díla. Pracovaly zde hebrejské tiskárny.

S tímto obdobím je spjata řada osobností židovské kultury a vědy. Kronikář David Gans. Rabbi Jehuda Livi ben Becalel, zvaný Löw, známý jako stvořitel legendárního Golema. Mordechaj Maisl – dvorní Žid a finančník Rudolfa II., nejbohatší muž Prahy, mecenáš a stavitel ghetta. Astronom Josef Šelomo Delmediga. Jakob Baševi, který byl povýšen jako první Žid v habsburské monarchii do šlechtického stavu. Všichni jsou pohřbeni na Starém židovském hřbitově. Silné a lidnaté ghetto se stalo hlavním městem diaspory a nazývalo se Em be Jisrael.

Úpadek a asanace Židovského Města

V průběhu 17. století bylo Židovské Město stiženo epidemií moru a vyhořelo. I když bylo brzy obnoveno, za vlády Marie Terezie museli Židé čelit další vlně útisku a ve 40. letech 18. století byli vypovězeni ze země. Postavení židů se v Praze částečně zlepšilo až v roce 1781, kdy císař Josef II. vydal tzv. Toleranční patent, který židovskému obyvatelstvu povoloval přístup do škol. V roce 1848 bylo židovské obyvatelstvo zrovnoprávněno s ostatním lidem a bylo jim poprvé v historii umožněno se volně vystěhovat z Ghetta.

To mělo za paradoxně za následek rychlý úpadek Židovského Města. Bohatší Židé se totiž ihned vystěhovali, nastěhovala se sem chudina bez ohledu na náboženství. Ghetto se stalo útočištěm zločinců, rychle chátralo a stalo se vykřičenou čtvrtí.

V 80. letech 19. století rozhodl přes odpor odborné veřejnosti pražský magistrát o asanaci téměř celého ghetta. Byla zbourána řada synagog, soukromých domů a paláců. Ze starého židovského města se tak do současné doby dochovalo šest synagog – Staronová, Klausová, Pinkasova, Maiselova, Španělská a Vysoká, Starý pražský hřbitov a barokní Židovská radnice. I tento zbytek však patří k nejvzácnějším židovským památkám Evropy.

Pražské Židovské muzeum

V roce 1906 bylo založeno Židovské muzeum, které zachránilo mnoho historických a uměleckých památek ze zbořených domů a synagog. Po II. světové válce navíc muzeum získalo mnoho z pozůstalosti židovských obyvatel, kteří se nevrátili z koncentračních táborů. V současné době je pražské Židovské muzeum spolu s muzeem v Jeruzalémě nejvýznamnějším světovým židovským muzeem.